Staří lidé v minulém století vyprávěli následující příběh, který se prý stal někdy v prvé polovině 19. století.
V době, kdy se na Roudnici těžila železná ruda, vznikla před Újezdem hornická osada Františkov - Francerdorf. Domky havířů i dvorky u nich byly malé a úzké. Aby havíři uživili své rodiny, pěstovali hodně koz. Proto lidé z okolních vesnic přezdívali Františkovu Kozákov. Ženy havířů chodily na trávu do polí i do lesa. Do lesa chodily také sbírat klestí, aby bylo v zimě čím topit. Sem-tam si k suchému klestí ulomily i nějakou větev ze stromu a přibraly nějaký ten suchar. Mnozí havíři si občas zašli i zapytlačit. Oba přestupky hajný nerad viděl a havíře i jejich ženy z lesa vyháněl a pokutoval. To se nelíbilo ženám havířů a tři se smluvily, že ho potrestají. Počkaly si na něj v lese, přepadly ho a hlavou dolů ho uvázaly ke kmeni stromu nad mraveništěm. Když hajného lidé objevili, byl už mrtev. Jaký trest potom ony ženy postihl, to už dnes nikdo neví.