Celá část stránek pojmenovaná Historie je doslovně citována z publikace RNDr. Milady Horákové "Z historie a života Obce Slatiny", která byla vydána v r. 2002. Zapůjčena byla obecním úřadem.

Obec Slatina leží v nejsevernější části okresu Znojmo. Poměrně velká vzdálenost obce od větších center měla za následek častou změnu příslušnosti k okresnímu centru. Politickým okresem býval v minulosti Moravský Krumlov a soudním Hrotovice. V letech 1939-45 patřila Slatina pod okres Moravské Budějovice, po válce pod Moravský Kru­mlov, od roku 1947 do roku 1959 opět pod Moravské Budějovice a po roce 1960 pod okres Znojmo. Podobně tomu bylo s poštovním úřa­dem. Nejprve patřila k Biskupicím, od roku 1960 k Jevišovicím. Jedi­ně příslušnost k biskupické farnosti se nemění.

Geograficky leží Slatina v Jevišovické pahorkatině, která je součás­tí Znojemské a rozkládá se na jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny. Střední nadmořská výška se pohybuje okolo 350 m. Nej­vyšším návrším v katastru obce je vrch Roudnice, dosahující nadmoř­ské výšky 428 m. Z hlediska ochranářského je toto území součástí"oblasti klidu Jevišovka".

Katastrem obce, o výměře 804 ha a 36 arů, protékají dva hlavní po­toky. Jeden vytéká z rozkošského rybníka a napájí rybník v Želízkovi­cích. Odtud pokračuje Slatinskou roklinou a V luhu se vlévá do potoka, který pramení pod Roudnicí. Jejich voda proteče rybníkem u Němčic­kého dvora, pokračuje údolím pod Pancířem a nad Černínem se vlévá do Jevišovky.

Jméno dostala Slatina od bažin - slatin, které se kdysi všude ko­lem nacházely. Obec sama byla založena na mokřinách a původní vodní tvrz obklopoval široký vodní příkop, napájený z pramenů, jež na místě vyvěraly ze země. O množství rybníků ve slatinském katastru svědčí staré názvy některých polních tratí a na mnohých místech za­chované zbytky hrází.