Josefa Vodová, (1874-1957), řeholní sestra, která pocházela ze Slatiny, založila v Biskupicích sirotčinec. Patřila do řeholního společenství s názvem ,,111. řád sv. Františka pod ochranou sv. Rafaela, archanděla." Sestrám se říkalo "rafaelky". Jejich náplní byla služba dětem a starým lidem. Sestra Josefa postavila ve svých 26 letech v Biskupicích domek, který v r. 1910 darovala kongregaci. V r. 1922-1924 sestry domek prodaly a postavily novou budovu (č. 47, nynější ševcovna). 6 sester se zde staralo o 32 nemocných a opuštěných dětí. Josefa Vodová, řeholním jménem Marie - Blažena, se stala představenou. V budově sirotčince v Biskupicích byla i malá nemocnice. Sestry pomáhaly i lidem v okolí při nemocech, chodily je do domů ošetřovat a staraly se o kostel. V r. 1950 byl sirotčinec zrušen, děti převezeny do Jemnice a sestry do soustřeďovacího tábora na Bruntálsko.