Z historie pravěkého osidlování

Vytvořeno (upraveno): 2009-12-23
Autor: petr rous
Celá část stránek pojmenovaná Historie je doslovně citována z publikace RNDr. Milady Horákové "Z historie a života Obce Slatiny", která byla vydána v r. 2002. Zapůjčena byla obecním úřadem. 

Ve starší době kamenné, t.j. před více než 9000 lety př. Kr., procházeli krajem lidé v tlupách. Lovili zvěř a sbírali plody a semena rostlin. Stopy po nich, jednoduché rohovcové industrie, byly nalezeny u Střelic.

V mladší době kamenné, 6000-4000 let př. Kr., už lidé žili v osa­dách. Pěstovali skot, ovce a vepřový dobytek, takže nebyli odkázáni na lov. Půdu kypřili kamennými, dřevěnými a kostěnými nástroji, seli pšenici, ječmen a luštěniny. Když zakládali osadu, vymýtili les a z kmenů postavili obydlí. Kolem nich si upravili políčka. Vedli jistější život zemědělců a pastýřů. Když půdu využili nebo se vyskytly nemoci, osadu opustili a založili novou.

Z mladší doby kamenné našli kamenné nástroje u Slatiny "otec jihomoravské archeologie", budějovický notář Jaroslav Paliardi a boskovštejnský řídící učitel František Vildomec. Na poli u hájenky nalezli střep, patřící ke kultuře s lineární keramikou.

Z mladšího období mladší doby kamenné, 4 000-2 000 let př. Kr., pocházejí četné nálezy od Střelic a Jevišovic. Na první památky a hro­ by narazili dělníci při stavbě silnice ze Slatiny do Střelic, na Hranič­kách. Patří ke kultuře keramiky kanelované, jevišovické, a ke kultuře zvoncových pohárů. Z období předcházejícího a období moravské ma­lované keramiky pocházejí nálezy na polích pod lesem Bukovina, vpravo od silnice mezi Němčickým dvorem a Slatinou. Našly se tu sošky žen, malý hliněný model chaty, váza s vypichovanými lidskými postavami a hliněná kabelka. Podobné sídliště bylo objeveno v trati Klobouček mezi Slatinou a Rozkoší. Této trati se také kdysi říkalo "Na hrádku".

Z doby bronzové, 2000 - 500 let př. Kr., pocházejí z okolí Slatiny náhodné nálezy únětické kultury. Z doby kultury popelnicových polí - kultury velatické, bylo nalezeno bronzové dlátko.

Z doby železné, 500 let př. Kr., z jejího staršího období, doby halštatské a snad keltské, nalezl František Vildomec zase pod kopcem Bukovina prvé domy, zahloubené v zemi, tzv. zemnice. Nad zemí mě­ly pouze střechu. Toto osídlení patří kultuře horákovské.

Z doby protohistorické - laténské, 500 let př. Kr. - 500 let po Kr., bylo nalezeno stejné zemnicové sídliště v Luhu nedaleko přede­šlého. Je velmi pravděpodobné, že sídliště v Luhu už může patřit ke slovanskému osídlení.